Kontakt

Místo pro Vaše kontaktní údaje.

Kdo mě zná, ten je má :-)

První liga poprvé - Vraňany

12.2.2014 NOVINKA Feeder, Trvalý odkaz


Zavolal mi kamarád Jirka, zdali bych mu nevykecal nějaké super tajné informace o našem prémiovém působení v první lize a nepomohl mu tak v začátcích, když už se jim podařilo tu divizi vyhrát. Vymlouval se na manželku, děti i souseda Plyna, ale s bystrostí lišky Bystroušky jsem pochopil, že mu ani tak nejde o to, jak se loni dařilo nám, ale spíš se jedná o rafinovaný způsob, jak získat v letošním ligovém klaní nějaký ten bodík navíc a poslat nás zpět do divize, kam zaslouženě patříme.

Protože jsem člověk komercí nezkažený, dobrého srce a pozvání na pivo nelze považovat za úplatek, tak jsem mu slíbil, že za pár panáků mu vyslepičím i to co nevím. Po prvním návalu filantropie jsem ale došel k závěru, že mu to trochu ztížím a pracně nabyté informace zveřejním jako podklad pro studium dalších generací feedrařů.

První feederový ligový závod roku 2013 měl označení Vltava – Vraňany, ale aby to nebylo tak jednoduché, tak se konal pod obcí Dušníky nad Vltavou. V těchto místech je Vltava poměrně široká řeka s obvyklým průtokem okolo 100 [m3s-1]. V době konání závodů ale došlo v důsledku srážek na horním toku řeky ke kulminaci okolo 200 [m3s-1], tj. dvojnásobku obvyklého průtoku.

Prostě situace, na kterou jakožto rybáři odkojení moravskými potoky a říčkami absolutně nejsme připraveni. Nic na tom nezměnilo ani to, že na stejném revíru se o týden dříve konala divize, jíž jsme se aktivně zúčastnili.

V prvním ligovém kole jsem vylosoval E6, což mi připadalo jako relativně dobrý los. Vzhledem k tomu, že místo hned nade mnou si vylosoval Radek Černý, tak začala klasická teamová hecovačka ve stylu „Radynek nesmí projít“. Uvedené hecování a zejména moje malá zkušenost z chytání na podobně tekoucích řekách byla příčinou toho, že jsem se držel při břehu a obdobně jako Radynek zakrmil na cca 18-ti metrech.

 Jednalo se o hodně proudný, relativně mělký a pocitově spíše kamenitý úsek řeky. Krmítka o hmotnosti 80g měla tendenci občas poskočit a dnes bych zvolil alespoň 100 gramová. Vzhledem k tomu, že můj nejvýkonnější prut byl Antares heavy  s odhozovkou do 110g, tak jsem si, vzhledem k výraznému přetížení prutu, troufl použít jenom zmíněných 80 gramů a k tomu poměrně malé feederové košíčky.  

Šetrnost k prutu se mi sice vyplatila a Antares naštěstí vše přežil ve zdraví, ale rybám jsem se s malými dávkami krmení příliš nezavděčil. První čtyři hodiny jsem neměl ani potah a ani vycuclé červy nebo jiný náznak zájmu ryb. V páté hodině jsem měl záběry dva, z čehož při první rybě jsem urazil forpas o potopený kámen a druhou rybou byl pěkný jesen, který mě zachránil od absolutního propadáku.

Teamem zadaný úkol jsem sice splnil, ale radost z devátého místa jsem měl pramalou. Obdobně bídně se vedlo i teamovým kolegům a celkový součet 26 nás po prvním dnu usadil na samý chvost tabulky.

S dnešními zkušenostmi bych po prvních dvou hodinách bez záběru nekompromisně překrmil o cca 15 metrů dál a zkusil bych obě zakrmená místa střídat. Další důvod, proč se rybám na mém místě nelíbilo, byl pravděpodobně ten, že jsem díky malým košíčkům krmil velmi málo a navíc s největší pravděpodobností většina krmení rychle odplavala pryč.

K tomu mi tehdy scházela nejenom odvaha a zkušenosti, ale také prut kategorie extra heavy, který by dlouhodobě snášel zatížení velkými těžkými krmítky.

V neděli jsem vylosoval A7, což je na řece jeden z nejhorších losů. S rozhodnutím, že horší než v sobotu už to být nemůže, jsem se odhodlal změnit strategii. Do krmení jsem tentokrát nepřidával samotnou hlínu, ale důkladně ji opepřil liantem. Vzniklá hmota se dala uplácat do struktury koule, která po vhozená do kýble s vodou držela tvar a nehodlala se rozpadat.

To mi ale nezabránilo podstatnou část obsahu kýble vyházet do vody a do zbývající části přidat červy v množství více než malém, takže vesele rozbíjeli i tyhle koule kitu. Dále jsem se rozhodl použít nejtěžší pro mě dostupné krmítko o váze 120 gramů a jít s ním na hranici třiceti metrů.

Po první hodině bez záběru mi ryby postupně najely a s přestávkami se mi je dařilo odchytávat po celou dobu závodu. Dodnes nevím, jak by se na nedělní krmení tvářily ryby v sobotu, ale v neděli jim jílovité bábovičky plné červů velmi chutnaly.

Výsledkem bylo desetkrát větší množství ryb oproti sobotě a krásné třetí místo v sektoru A. Radek přidal druhou trojku a Lukáš potěšil pětkou. Ve výsledku tak Vraňany dopadly podstatně menší katastrofou, než jak jsme po prvním dnu předpokládali.

S odstupem času bych své zkušenosti z prvního většího chytání na proudné řece shrnul do následujících bodů:

  1. Není podstatné, jaké krmení rybář míchá, ale jak je do vody dopraví a hlavně udrží v místě loviště. To jestli je na pytlíku nápis Senzas, MVDE nebo Lorpio nehraje žádnou roli.
  2. Slepě kopírovat jakékoli vzory je chyba. Pokud se budete držet toho, co máte odzkoušené a čemu věříte, tak nemůžete dopadnout hůř než průměrně.
  3. Každá voda potřebuje svoje. Zkoušet provozovat na Labi nebo Vltavě jemné feedrování je nesmysl. Slabé forpasy, lehká krmítka a citlivé pruty zde nic prospěšného nepřinesou a naopak se s nimi dá hodně pokazit.
  4. Podcenění důkladného seznámení s revírem se může výrazně nevyplatit. Testování předem nevyzkoušených věcí v průběhu závodu, je nejlepší cestou k tomu, aby rybář v závodě nezachytal.

 

Pour Feederciter 2014

5.1.2014 NOVINKA Feeder, Trvalý odkaz

Setkání s vícemistrem světa ve feederu

21.12.2013 NOVINKA Feeder, Trvalý odkaz

FEDER KLUB TŘEBÍČ pořádá v sobotu 4. ledna 2014 na Bažantnici u Třebíče povídání s promítáním fotek s vicemistrem světa za rok 2013 ve feederu, s Pepem Konopáskem. Akce se zúčastní i Martin Maťák, který byl i s Pepou Konopáskem člen družstva, které se umístilo na skvělém 4. místě na světovém šampionátu 23. a 24.11.2013 v Jihoafrické republice.

 

Akce začíná ve 14 hodin 4. ledna 2014 v sále na Bažantnici u Třebíče.

Jak připravit feedrové krmení na hlubší proudnou řeku

3.7.2013 NOVINKA Feeder, Trvalý odkaz

Představme si zdánlivě jednoduchý úkol. Za daný časový úsek máme nachytat co největší váhu ryb na větší, proudné a dobře zarybněné řece. Jako konkrétní příklad může sloužit třeba Labe v Mlékojedech. Aby úkol nebyl až tak snadný, tak místo lovu zvolíme losem a přidáme dalších cca 60 feedrových nadšenců, kteří se snaží o to samé.

Výše uvedené je úkol, který čeká závodníky, kteří se přihlásili na letošní  Mistrovství České Republiky LRU feeder. Je mnoho strategií jak být úspěšný a nelze předpokládat, že ti nejlepší nám sdělí konkrétní recept. Zkusme ale v lehce teoretické rovině popřemýšlet o tom, jakou zvolit strategii a jak postupovat při vlastním lovu. Většina závodníků, kteří se s podobnou vodou zatím seznamují, zkouší najít rady a informace na internetu. Ty jsou ale často protichůdné a jeden rybář radí to, co druhý zavrhl. Zkusil jsem využít diskuze zde na MRKu a položit si pár otázek, jež někteří jedinci mohou označit za kontroverzní.

Jakou vnadící směs zvolit?

Je mnoho způsobů jak postavit úspěšné futro na závodní trati jako jsou Mlékojedy. Základní úvaha bude vždy vycházet z toho, jaká je cílová ryba. Na Labi v Mlékojedech bude na velké části závodního úseku cíleno na Cejna velkého, alias mrmláka. Je to ryba hojně se zde vyskytující, poměrně žravá, pohybující se v hejnu, málo bojovná a hodně vážící. Tudíž de- facto ideální cíl našeho snažení. Ovšem v horní části závodního úseku – obvykle sektory E a F -  se cejnů chytává znatelně méně a oproti tomu je zde větší šance na klasické říční ryby jako jsou plotice nebo parmy. Vzhledem k tomu, že závodník dopředu neví, co si nalosuje, tak bych doporučil směs cílenou na cejna, ale nevadící i dalším rybám. Takovým univerzálem je zcela jistě kombinace zelená + modrá od Mila. Rybáři upřednostňující ostřejší směsi zvolí třeba Gross Gardons + Fine Carp od Senzasu a já se pravděpodobně budu držet osvědčeného MVDE a použiji směs obsahující  dva díly Recod Zilver Bremes + jeden díl Gold Pro Bream + jeden až dva díly černého Turba.  Podíl Turba přesně určím až podle braní cejnů v době treningu. V případě, že cejni budou kousat opravdu intenzivně, tak Turbo zcela vynechám a naopak pokud budou brát spíše sporadicky, tak použiji dva díly.

Jaký posilovač zvolit?

Osobně se snažím k výběru posilovačů přistupovat opatrně.  Na stojáku rád používám tekutý posilovač karamel MVDE  nebo patentku od Senzasu. Na řece se ale použití posilovače spíše snažím vyhnout. Proudění řeky distribuuje částečky krmné směsi na velkou vzdálenost a samotná směs je obvykle jemně aromatická a přitahuje ryby dostatečně a přídavek tekutého posilovače proto považuji za zbytečný.  Sypké posilovače do základní směsi nedávám nikdy a nechávám si je v záloze na chvíle nejtěžší, kdy mi ryby neberou, ale soused má jeden záběr za druhým.

Proč dávat TTX? A kolik?

Většina receptů na míchání závodního krmení TTX ve větším či menším množství obsahuje. Nehledě na značku krmení se autoři shodují, že TTX je nezbytná komponenta. Co ale TTX vlastně je a proč je tak důležitá? TTX je zjednodušeně řečeno pomletá kukuřice, z níž je upečena placka, která je opět na jemno umleta, nebo na hrubo rozdrolena. Dovolím si ale nahlas vyslovit kacířskou myšlenku. Pokud je TTX tak skvělá, tak proč ji výrobci nepřidávají již do základní směsi? A pokud ji přidávají, tak proč bysme ji měli přidávat ještě my. Osobně jsem našel velmi málo důvodů, proč přidávat TTX do vnadící směsi. Jedním z nejzajímavějších je to, že velmi dobře absorbuje tekutý posilovač, který se z TTX pěkně postupně uvolňuje.  Druhý může být v případech, kdy se snažím velmi rozpadavou a nesoudržnou vnadící směs použit na řece nebo hlubokém stojáku. Zde TTX může dobře posloužit jako homogenizující složka, která na sebe naváže původně sypkou směs a nedovolí její rozpadnutí při nárazu o hladinu. Ve všech ostatních případech ale považuji TTX za zbytečnou a dokonce za kontra produktivní. Výrobci kvalitních vnadících směsí vědí, proč do směsi použili daný poměr surovin a nevidím žádný rozumný důvod k tomu směs ředit kukuřičnou plackou a pak takto naředěnou směs ještě dopovat posilovačem.

Krmítkem na dno krmiti?

Setkal jsem se s názorem, že vnadící směs je potřeba „přikovat“ ke dnu, aby nikam neodplavala. Jsem přesvědčen o tom, že na proudnou řeku, je potřeba připravit vnadící směs tak, aby se dostala kompletně ke dnu a tam začala rychle pracovat. Rozdíl mezi plavačkou a feedrem je ovšem v tom, že feedrař si musí pomoci krmítkem, které mu kompletní futro pomůže dopravit ke dnu. Poté co je krmení u dna, by ale mělo začít rychle pracovat. Pokud mi krmení bude ležet na dně jak slepená betonová křidlice, tak moc ryb pravděpodobně nenaláká.

Když futro přikováš ke dnu, tak jak k němu přikováš červy?

Jsem přesvědčen o tom, že futro ve většině případů funguje jako lákadlo, jež ryby moc nežerou, ale přiláká je na místo, kde dopadá žrádlo. Oproti tomu živá složka je to, co rybu udrží na krmném místě.   Nebojím se proto masné červy slepit arabskou gumou a v případě opravdu proudné řeky ještě přidat kamínky. Futro nechť si putuje proudem a láká ryby, ale živou složku chci mít co možná nejvíc v jednom místě.

Myslíš, že u dna je stejný proud jako u hladiny?

Řada rybářů se při pohledu na tažnou řeku domnívá, že v takovém proudu není možné udržet ryby v místě krmení. Realita je ovšem taková, že největší proud je v horní části sloupce a čím více ke dnu, tím více proud slábne. Pokud se nám podaří krmení úspěšně dostat neporušené ke dnu, je velká šance, že alespoň část se jej v krmném místě udrží a ryby přiláká k návnadě. 

Kolik živé složky krmení?

V rámci závodů se téměř vždy snažím využít maximální  množství živé složky. Pouze v případech, kdy vím, že ryb je v daném úseku málo, tak přiměřeně redukuji i množství živé. Mojí oblíbenou živou návnadou je patentka. Bohužel ne vždy se mi ji podaří sehnat a v případě řeky mám také strach z toho, abych nezakrmil sousedovi v sektoru pode mnou. Na proudné řece proto obvykle nahrazuji malou patentku červy nebo hnojáky. 

Ať se při závodech na proudné řece rozhodnete pro jakoukoli značku krmení, vždy musí platit, že futro je potřeba mít namíchané tak, aby začalo pracovat až u dna, ale zároveň tak ,aby skutečně pracovalo. Správná konzistence krmení je jeden z faktorů, které odliší úspěšné závodníky od těch méně úspěšných. Informace o tom, zda daný sáček vyrobila firma Senzas, Milo nebo MVDE je až na druhém místě.

 

Průměrná známka: 2,25

Komentář ke článku (1)

Poděkování společnosti Pražské fekály a kanalizace

13.5.2013 NOVINKA Feeder, Trvalý odkaz

Společnost Pražské fekály a kanalizace se rozhodla více se zviditelnit a nově se zaměřuje také na zážitkovou turistiku. V rámci poznávací prohlídky se tak můžete seznámit například se starou kanalizační čistírnou, nebo věnovat svým blízkým třeba dárkový poukaz na výlet na čističku odpadních vod.

Nízký zájem návštěvníků o poznávání pražských kanálů přivedl marketingové oddělení na skvělý nápad, jak zviditelnit společnost a zpropagovat své služby. Načasování akce bylo na víkend 11 a 12.5. a cílovou skupinou byli závodníci LRU feeder, kteří se v daném termínu rozhodli poměřit své schopnosti na řece Vltavě pod obcí Dušníky.

Pražské fekály a kanalizace se rozhodly svůj program zážitkové turistiky exportovat za hranice Prahy, aby se i mimopražští rybáři mohli osobně seznámit s krásami, které obvykle zůstávají skryty za plotem čistírny odpadních vod. Řekou tak plavaly různé lahůdky, které užaslým rybářům připomínaly, jak důležitou funkci kanalizace vykonávají.

Akce to byla skutečně zdařilá a pro všechny účastníky to byl velmi silný zážitek. Dle prohlášení tiskové mluvčí se díky pořádání této zážitkové turistiky daří ušetřit nemalé finanční prostředky původně alokované na odvoz odpadu, který nyní odvážet netřeba, protože jej odnese řeka.

Rád bych Pražským fekálům a kanalizacím poděkoval za atraktivní podívanou a chci je ujistit, že si jejich práce skutečně vážím. Ale do budoucna mi pozvánku na obdobné akce prosím neposílejte …

 

[ První | << | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | >> | Poslední ]