Tondův deník o mřenkách

Jak jsme si na proudné Vltavě ve Vraňanech moc nevěřili, tak na Nový Dvůr (Vltava 20) jsme měli ambice podstatně vyšší. Na proudné řeky se dostaneme třikrát za rok a proto bylo očekávatelné, že nebudeme schopni konkurovat ostříleným Labským vlkům či Kukačkám :-)

Oproti tomu závodní trať Nový Dvůr je situována na řece Lužnici těsně nad soutokem s Vltavou.  Jedná se o vodu téměř stojatou s hojným zastoupením menších cejnů, plotic  a cejnků, tedy závodní trať, která je velmi blízká tomu, co chytáme na Vysočině a Jihu Moravy. Navíc jsme hodně sázeli na zkušenosti našeho teamového kolegy Radka, který je zdejší vodou odkojen. Zadání proto bylo jasné „muž s koženou brašnou nesmí projít, a pokud má na deštníku nápis Preston, tak už vůbec ne“.

Radek několik týdnů před závodem jezdil na trénovat a výsledky byly docela zajímavé, na třiceti metrech ryby braly neochotně a k tomu, aby začaly trochu víc kousat bylo potřeba intenzivní krmení. Oproti tomu na padesáti metrech braly ryby hned a to bez ohledu jak moc a čím se zakrmilo. 

Teoreticky to znamenalo, že čím dál budeme v závodě chytat, tím intenzivněji by měla ryba spolupracovat. Tolik šedivá teorie, ale košatý strom života závodníkova posléze ukázal, že všechno je jinak. Tak jak na většině závodních tratí bere ryba v průběhu tréningů poměrně ochotně, ale v závodu couvne trošku dál a kouše opatrněji, tak na Lužnici bylo vše naopak.

Rybky úvodní závodnické bombardování neodradilo a místo, aby se lekly a odjely do bezpečné vzdálenosti, tak naopak velmi ochotně najely do závodnického pole a s radostí se krmily. Vzhledem k tomu, že neumím přesně chytat na větší vzdálenost, tak jsem se stáhl na cca 35 m, což bylo ve srovnání se závodníky v mém okolí nejdál, nicméně vzhledem k tomu, že jsem si vylosoval D7, tak to nebylo ani vyloženě špatně. Přece jenom uprostřed závodního sektoru, má rybka řadu možností, kam se jít najíst a pokud je závodník o trošičku dál, než ostatní, tak má teoreticky větší šanci nalákat více ryb, než okolní závodníci.  Teoreticky proto, že stejně kvalitní rybář, který bude chytat na 25 metrech zakrmí podstatně přesněji, než ten samý chytající o deset metrů dál.

Na chybně zvolenou strategii doplatil zejména její tvůrce Radek, který vylosoval TOP místo A1. Na takto dobrém losu je obvyklé, že závodník zakrmí spíše blíže, ale maximálně v linii výše situovaných závodníků a pokusí se rybu zastavit. Na dolním fořtu obecně platí, že je dobré naházet krmení víc jak míň a to proto, že ryba se zastaví a je menší šance, že popluje k výše umístěným závodníkům. 

Nicméně Radek skálopevně věřil ve správnost původně vytyčené strategie a zakrmil podstatně dál. Dodnes nevím jak daleko, ale od soupeřů se mi dostalo informace, že hóóódně daleko… Bohužel pro něj i celý náš team dopadl jak Němci v kotli u Stalingradu a jediný závěr co si dovolím veřejně presentovat je ten, že o druhu krmení to fakt nebylo. Moje maličkost zachytala pouze průměrně a Lukáš měl tak mizerný los, že mohl pouze překvapit, což se mu bohužel nepovedlo. 

První den na Lužnici dopadl katastrofálně a ambice na něděli byly na bodu mrazu. Veškeré zbytky nadějí  deklasoval los, který k nám byl druhý den poměrně nepříznivý. Radek si losnul A9, což je na řece hodně špatné a udělat z takového losu výsledek se rovná zázraku, který se bohužel nekonal.  Můj los F3 měl velmi blízko antifřtu a výsledek šlo udělat pouze s hodně dobrou strategií. Já jsem se rozhodl chytat na klasické vzdálenosti necelých třiceti metrů a i když mi ryb šplouchalo ve vezírku hodně, tak byly samé malé a na nic lepšího než sedmičku v sektoru to nestačilo.  Oproti tomu Rosťa Nerad vykouzlil na antifořtu F1 takový malý zázrak a s osmnácti kilogramy velkých cejnů dělal dvojku v sektoru.

Z našeho teamu měl v druhém kole slušný los na C5 pouze Lukáš, nicméně rychlostní chytání většího množství ryb není jeho silná stránka a taky se projevilo to, že na ryby chodí tak akorát o závodech a je prostě nevychytaný.

Ve výsledku tak druhé kolo první ligy 2013 pro nás dopadlo ještě hůře než kolo první a právem jsme postoupili na konec ligové tabulky. S takto špatným umístěním už ale není co zkazit a tak jsme se rozhodli jít hlavou proti zdi a prorazit na Mušově. To znamená na vodě, kde se obvykle chytá hodně daleko, což ani jeden z nás pořádně neumí.