Na základě četných dotazů jsem v rámci zimní debordelizace nafotil několik krmítek, která rád používám.

Vlevo nahoře je Maver Rocket feeder ve verzi mini – jedná se o perfektní krmítko na přesné zimní chytání.  Toto feederové krmítko je opravdu malé, takže se ryba nepřesytí i při častém opakovaném nahazovaní a díky přední zátěži neskutečně přesně lítá. Maver je jeden z mála výrobců, kteří vyrábí takto malá krmítka s přední zátěží.  Oproti konkurenci je výhodou i to, že zátěž je umístěna dostatečně daleko před krmítkem, aby bylo možné prsty bez problému zamáčknout krmení.

Druhé z leva je Distance Cage Feeder – toto krmítko lítá téměř stejně přesně jako Rocket feeder, ale daleko rychleji se plní. Dle mých zkušeností je vhodné na rychlostní chytání za použití suššího krmení. Při chytáni s vlčím a lepivějším cejnovým krmení hrozí, že se krmení nestihne uvolnit krátce po dopadu na dno a trousí se z krmítka při stahování.

Třetí a čtvrté krmítko jsou moje nejoblíbenější modely sezóny 2017. Jedná se opět o Maver Rocket feeder  - tentokrát ve verzi medium. Chytám je v gramáži 30g pro případ, že moc nefouká a ve verzi 40g pokud začnu mít z důvodu silnějšího větru problémy s přesností. S light prutem Experience v délce 3,30 se s těmito krmítky dá snadno chytat na vzdálenosti okolo 30-ti metrů. 

Čtvrté krmítko je opět Rocket feeder , ale tentokrát mnou vlastnoručně upravený pro chytání ve větších hloubkách. Obvykle nemám rád, když se krmení z krmítka uvolňuje hned při nárazu o hladinu a v průběhu proklesávání. Takto uvolněné krmení vytváří mrak, který láká drobné ryby (např. oukleje) a ty jsou schopné rozcupovat červy na háčku natolik, že na záběr ze dna čekáte marně. V případě lovu velkých cejnů to řeším konzistencí krmení, které namíchám těžké, lepivé a nemrakující – takto namíchané krmení leží na dně a moc nepracuje. Pokud ale chci, aby krmení pracovalo hned po dopadu na dno a zároveň, abych je netrousil ve sloupci, namíchám jej sušší a použiji uzavřené krmítko. Vzhledem k tomu, že jsem na trhu nenašel správný model „lítacího“ krmítka se spodní zátěží, které by bylo zároveň uzavřené, tak si je upravuji sám a to přetažením tepelně smrštitelnou gumou, kterou kupuji v elektro prodejně.

Poslední krmítko v horní řadě vyrábí firma Delphin a je to model Profes Speed . Jedná se o levný model „lítacího“ krmítka, které rád používám na Mušov do slávičkových polí. Krmítko lítá téměř stejně dobře jako předchozí modely, pouze se hůře stahuje a méně ochotně stoupá k hladině – to je dle mého názoru způsobené plochou zadní částí zátěže.

V dolní řadě mám vyfocena krmítka, která používám pro lov na menší vzdálenosti. Vlevo dole je model Drennan Gripmesh – jedná se o krmítko, které je ve vnitřní části vybaveno trny, které zpomalují rozpad krmení v průběhu proklesávání na dno. Jedná se o speciál určených pro rychlostní lov plotic na hlubších vodách. Hojně byl používán například na mistrovství světa v Irsku.

Druhé krmítko v dolní řadě je Drennan Oval Groundbait. Jedná se o uzavřené plastové krmítko, které výrobce zamýšlel pro použití na řece. Nicméně díky gramáži 40g se pro použití na českých řekách příliš nehodí. Já jej používám na rybnících a to pro pasivní lov větších ryb s pomocí malé dávky hodně „ostrého krmení“. Krmení se z krmítka příliš neuvolňuje ani po dopadu na dno, neláká tak drobné ryby a vydrží v krmítku dostatečně dlouho na to, aby přijela ryba větší.

Třetí a čtvrtý obrázek zachycují klasická krmítka typu „OPEN END“ od firmy Maver. Jedná se o univerzální krmítka, která v menší verzi používám na rychlostní lov drobnějších ryb, ve větší pak na lov větších cejnů a kaprů.

Na posledním obrázku vpravo je již vyprodaný model „open end“ používající k zavěšení karabinky gumičku. Krmítko není při náhozu příliš přesné, ale je dostatečně velké, aby pojalo větší množství krmení pro defenzivní lov kaprů.

POPIS ZÁVODNÍHO ÚSEKU

Trať se nachází na levém břehu hlavního toku řeky, u obce Mlékojedy (Litoměřice). Voda tažná, dle aktuálního průtoku hloubka 3 - 5 m, svah břehu mírný, kamenitý. Výskyt běžných druhů ryb nížinného pásma: cejn velký, cejn malý, karas, plotice obecná, parma obecná, ouklej, kapr obecný , jelec tloušť, sumec velký, atd.

CESTA NA ZÁVODNÍ ÚSEK

Z Prahy po dálnici D8, na exitu 45 sjeďte vlevo směrem na Lovosice výjezd po silnici II. třídy č. 247, na obou kruhových objezdech pokračujte druhým výjezdem (rovně) stále po silnici II. třídy č. 247. Po ujetí cca 2.7 km od druhého kruhového objezdu zahněte vpravo do obce Mlékojedy. Po 850 m odbočte vlevo na louku. "MAPA" AKTUÁLNÍ PRŮTOK "Labe LG Litoměřice"

TIPY OD ZÁVODNÍKŮ:

POUŽÍVANÉ PRUTY A NAVIJÁKY

Milo Barbel 200g 3,90m - Amundson 3000 Shimano Speed Master heavy 3,90 - Shimano Stradic GTM-RB 4000 Jakýkoliv jiný Heavy prut

OBLÍBENÁ NÁVNADA

Cejn řeka Secret MVDE Kombinace ploticového a cejnového krmení

OBLÍBENÁ NÁSTRAHA

Červ, žížala, kombinace červ + žížala

FINTA

Těžké krmítka a házet daleko. Hodně, pravidelně a přesně krmit, na horním úseku jsou škeble.

 UBYTOVÁNÍ V OKOLÍ

Nejjednodušší ubytování je na louce ve stanu, v autě nebo jen tak pod širákem. Večer pokecáte se závodníky a ráno nemusíte vstávat dříve.

S vědomím toho, co vše se mi na divizi družstev v Pouzdřanech povedlo pokazit minulý rok, jsem <strong> do závodu nastupoval se značným respektem.</strong> Zejména loňský propadák v prvním kole, kdy jsem měl pouze červy a cejni je prostě nechtěli, mě utvrdil v tom, že přípravě živé je potřeba věnovat maximum péče.

Jakožto  DKM team jsme neponechali nic náhodě a vybavili jsme se větším množstvím hnojky, povoleným půllitrem patentky a dostatečnou zásobou masňáků. Jaké budeme míchat krmení, jsem demokraticky rozhodl já a to osvědčenou cejnovou kombinaci z produkce MVDE. Jirka sice cosi chabě namítal, že Sensas dělá taky slušné futro, nicméně jsme se vzájemně přesvědčili, že s našimi dosavadními zkušenostmi se Senzaskou, by to byl příliš velký risk. Koneckonců <strong> vyrobit dokonalý anti-rybin můžeme i v průběhu závodu a to přidáním dostatečného množství posilovače.</strong>

Losování ke mně bylo poměrně příznivé a B1 dávalo slušnou naději, že ke mně z áčka přijedou velcí cejni, na kterých lze udělat slušné umístění. Proto jsem hned pro začátek poměrně masivně zakrmil a pak <strong> poměrně často přehazoval s cílem dostat na místo co nejvíce živé.</strong>  První hodinu se ovšem nedělo vůbec nic, a tak jsem si chytil alespoň jednu ouklej, aby nekazil teamový výsledek. Klukům se nedařilo o mnoho lépe a vypadalo to na další propadák.

Nicméně po hodině se usilovného krmení, mi najelo hejno cejnů. Čtyři se mi podařilo zdolat a pak jako když utne. Cejni odjeli a ať jsem dělal, co jsem chtěl, tak jsem se až do konce kola nedočkal záběru. Dodnes nevím, co jsem těm potvorám šupinatým udělal zlého, ale něco se jim evidentně nelíbilo a odjely o dům dál. Nedokázal jsem je zastavit ani pomocí patentky, od které jsem si hodně sliboval. Tuto záležitost jsem zkoušel konzultovat se zkušenějšími závodníky, ale jednoznačného závěru jsem se nedobral. Jedni tvrdili, že <strong> cejni odjeli proto, že sežrali vše, co jim na mém zakrmeném místě chutnalo.</strong>  Druzí zase mají názor, že ten den to celkově moc nebralo a já jsem je odradil tím, jak jsem jim intenzivně házel krmítka na hlavu. Nicméně výsledkem bylo slušné druhé místo v sektoru a také slušné průběžné pořadí v hodnocení družstev, a to díky tomu, že klukům se podařilo chytit nějakou tu ouklej v sektorech, kde se jinak chytilo velmi málo ryb.

V druhém kole se mi podařilo vylosovat B2 a protože taktika v kole prvním byla poměrně úspěšná, tak jsem se rozhodl nic neměnit a opět jsem se zaměřil na cejna. V polovině závodu jsem ale zaregistroval, že nejenom já nemám ani potah, ale i rybáři v mém okolí zívají nudou.  S ohledem na umístění teamu a dobrou radu zkušenějších (dík Mates J), jsem se pokusil chytit nějakou tu ouklej.

Vím, je to nefeedrové a někteří říkají, že i nesportovní, nicméně co bych neudělal pro blaho teamu. Následovala asi hodina marného nahánění té malé stříbrné potvůrky, která nám feedrařům občas dovede znepříjemnit lov. Když už to vypadalo, že vše bude marné, tak jsem měl konečně potah a na háčku se třepetal malý okounek, kterého zlákala červená pinka. <strong> Na tříhodinové snažení to byl hodně slabý výsledek, ale cílem bylo nepokazit klukům umístění teamů a udržet si šance na postup do první ligy.</strong>  O to větší ale bylo mé překvapení, když došlo na vážení a zjistilo se, že můj okounek byl jediná ryba, která se v sektoru chytila.

Díky této neuvěřitelné náhodě a slušnému umístění v prvním kole se z toho nakonec vyklubala jednička v hodnocení jednotlivců. A vzhledem k tomu, že <strong> kluci se taky hodně snažili a štěstí stálo na naší straně,</strong>  tak se nám podařilo i těsné vítězství v prvním kole divize družstev.

Komentář ke článku (0)

EDIT: Bedna je prodaná

Novému majiteli přeji, ať jej ta plavačka chytne :-)

Poslední tři závodní sezóny jsem odchytal s bednou od společnosti Rive, konkrétně se jednalo o model XT 411. Ještě dnes si vzpomínám na dilema, které jsem tehdy při výběru nové bedny měl: http://feedrovana.mrk.cz/?arch=2012-9

 Již tehdy jsem se nebyl schopen rozhodnout, zda pořídit robustní a absolutně stabilní Colmic One, nebo dát raději přednost elegantní a mistrně promyšlené bedně od Rive. Nakonec jsem dal přednost právě Rive: http://feedrovana.mrk.cz/?arch=2012-12

 Zpětně vzato musím konstatovat, že se jednalo o dobrou volbu s jedním otazníkem. Za tři roky společného soužití si mě Rive získala svojí promyšleností, funkčností a propracovaností detailů. Zpětně si troufnu tvrdit, že pro potřeby feederového závodníka doposud nikdo nic lepšího nevymyslel.

 Má to ale jeden háček. Celková konstrukce Rive je poněkud subtilní, cílem bylo zcela jistě dosažení co nejmenší váhy a snadné transportovatelnosti, což se nepochybně povedlo. Problém je ale v tom, že vyšší váhové kategorie, kam se řadí i moje maličkost, sedačku Rive XT 411 znatelně přetěžují. To se bohužel projevuje na jejím zrychleném opotřebení.

 Nejrychleji se zatížení projevilo v místech utahovaní výsuvných nohou, zajišťovací šrouby se výrazně otlačily do materiálu nohy, což je nepříjemné a to přesto, že se jedná o záležitost víceméně estetickou.

 V druhém roce používání došlo i k popraskání koženkového materiálu horního sedáku, nejedná se o problém funkční, nicméně u sedačky v této cenové kategorii by se něco takového rozhodně stávat nemělo.

 Třetí problém se na sedačce projevil letos zjara, kdy došlo k přelomení šroubu, který drží výsuvnou podlážku. Přelomený šroub bohužel vytrhl i část plastu v němž byl uchycen.

 Sezóna se slibně rozbíhala a jeden závodní víkend navazoval na druhý. V daný moment jsem byl postaven do situace zda opravovat stávající bednu, koupit novou, nebo chytat z křesílka. Vzhledem k tomu, že novou bednu nikdo neměl na skladě, na chytání z bedny jsem si zvykl a v křesílku se o závodech necítím dobře, rozhodl jsem se opravit stávající Rive.

 Původně se mělo jednat o opravu pouze provizorní, ale nakonec jsem provedl důkladné vyztužení všech čtyř bodů v nichž je podlážka k bedně uchycena. Výsledná oprava se ukázala natolik zdařilou, že jsem s Rive bez problémů odchytal celou sezonu 2015.

 Pro rok 2016 jsem se ale rozhodl pořídit sedačku novou a vzhledem k tomu, že se mi podařilo získat za zajímavé peníze Preston Space Station XSII, budu v příštím roce používat právě ji.

 Moje starší závodní sedačka Rive XT 411 je proto na prodej. Jedná se o plně funkční bednu, nicméně za uplynulé tři sezony se mi ji podařilo značně zhuntovat. Nejzávažnější trable jsem popsal výše, další estetické poškození nebránící používání popíšu po telefonu. 

Kupní cenu jsem proto stanovil adekvátně nízko vzhledem k míře opotřebení. Bedna může ještě řadu let sloužit, nicméně důrazně upozorňuji, že není vhodná pro dlouhodobého zatěžování váhou výrazně přesahující  100 kg J

 Bednu prodávám včetně základního příslušenství s kterým jsem ji i zakoupil, tj. kufr, držák na vezírek a plato. Navíc je doplněno jedno 3 cm patro.