Jak připravit feedrové krmení na hlubší proudnou řeku
Představme si zdánlivě jednoduchý úkol. Za daný časový úsek máme nachytat co největší váhu ryb na větší, proudné a dobře zarybněné řece. Jako konkrétní příklad může sloužit třeba Labe v Mlékojedech. Aby úkol nebyl až tak snadný, tak místo lovu zvolíme losem a přidáme dalších cca 60 feedrových nadšenců, kteří se snaží o to samé.
Výše uvedené je úkol, který čeká závodníky, kteří se přihlásili na letošní Mistrovství České Republiky LRU feeder. Je mnoho strategií jak být úspěšný a nelze předpokládat, že ti nejlepší nám sdělí konkrétní recept. Zkusme ale v lehce teoretické rovině popřemýšlet o tom, jakou zvolit strategii a jak postupovat při vlastním lovu. Většina závodníků, kteří se s podobnou vodou zatím seznamují, zkouší najít rady a informace na internetu. Ty jsou ale často protichůdné a jeden rybář radí to, co druhý zavrhl. Zkusil jsem využít diskuze zde na MRKu a položit si pár otázek, jež někteří jedinci mohou označit za kontroverzní.
Jakou vnadící směs zvolit?
Je mnoho způsobů jak postavit úspěšné futro na závodní trati jako jsou Mlékojedy. Základní úvaha bude vždy vycházet z toho, jaká je cílová ryba. Na Labi v Mlékojedech bude na velké části závodního úseku cíleno na Cejna velkého, alias mrmláka. Je to ryba hojně se zde vyskytující, poměrně žravá, pohybující se v hejnu, málo bojovná a hodně vážící. Tudíž de- facto ideální cíl našeho snažení. Ovšem v horní části závodního úseku – obvykle sektory E a F - se cejnů chytává znatelně méně a oproti tomu je zde větší šance na klasické říční ryby jako jsou plotice nebo parmy. Vzhledem k tomu, že závodník dopředu neví, co si nalosuje, tak bych doporučil směs cílenou na cejna, ale nevadící i dalším rybám. Takovým univerzálem je zcela jistě kombinace zelená + modrá od Mila. Rybáři upřednostňující ostřejší směsi zvolí třeba Gross Gardons + Fine Carp od Senzasu a já se pravděpodobně budu držet osvědčeného MVDE a použiji směs obsahující dva díly Recod Zilver Bremes + jeden díl Gold Pro Bream + jeden až dva díly černého Turba. Podíl Turba přesně určím až podle braní cejnů v době treningu. V případě, že cejni budou kousat opravdu intenzivně, tak Turbo zcela vynechám a naopak pokud budou brát spíše sporadicky, tak použiji dva díly.
Jaký posilovač zvolit?
Osobně se snažím k výběru posilovačů přistupovat opatrně. Na stojáku rád používám tekutý posilovač karamel MVDE nebo patentku od Senzasu. Na řece se ale použití posilovače spíše snažím vyhnout. Proudění řeky distribuuje částečky krmné směsi na velkou vzdálenost a samotná směs je obvykle jemně aromatická a přitahuje ryby dostatečně a přídavek tekutého posilovače proto považuji za zbytečný. Sypké posilovače do základní směsi nedávám nikdy a nechávám si je v záloze na chvíle nejtěžší, kdy mi ryby neberou, ale soused má jeden záběr za druhým.
Proč dávat TTX? A kolik?
Většina receptů na míchání závodního krmení TTX ve větším či menším množství obsahuje. Nehledě na značku krmení se autoři shodují, že TTX je nezbytná komponenta. Co ale TTX vlastně je a proč je tak důležitá? TTX je zjednodušeně řečeno pomletá kukuřice, z níž je upečena placka, která je opět na jemno umleta, nebo na hrubo rozdrolena. Dovolím si ale nahlas vyslovit kacířskou myšlenku. Pokud je TTX tak skvělá, tak proč ji výrobci nepřidávají již do základní směsi? A pokud ji přidávají, tak proč bysme ji měli přidávat ještě my. Osobně jsem našel velmi málo důvodů, proč přidávat TTX do vnadící směsi. Jedním z nejzajímavějších je to, že velmi dobře absorbuje tekutý posilovač, který se z TTX pěkně postupně uvolňuje. Druhý může být v případech, kdy se snažím velmi rozpadavou a nesoudržnou vnadící směs použit na řece nebo hlubokém stojáku. Zde TTX může dobře posloužit jako homogenizující složka, která na sebe naváže původně sypkou směs a nedovolí její rozpadnutí při nárazu o hladinu. Ve všech ostatních případech ale považuji TTX za zbytečnou a dokonce za kontra produktivní. Výrobci kvalitních vnadících směsí vědí, proč do směsi použili daný poměr surovin a nevidím žádný rozumný důvod k tomu směs ředit kukuřičnou plackou a pak takto naředěnou směs ještě dopovat posilovačem.
Krmítkem na dno krmiti?
Setkal jsem se s názorem, že vnadící směs je potřeba „přikovat“ ke dnu, aby nikam neodplavala. Jsem přesvědčen o tom, že na proudnou řeku, je potřeba připravit vnadící směs tak, aby se dostala kompletně ke dnu a tam začala rychle pracovat. Rozdíl mezi plavačkou a feedrem je ovšem v tom, že feedrař si musí pomoci krmítkem, které mu kompletní futro pomůže dopravit ke dnu. Poté co je krmení u dna, by ale mělo začít rychle pracovat. Pokud mi krmení bude ležet na dně jak slepená betonová křidlice, tak moc ryb pravděpodobně nenaláká.
Když futro přikováš ke dnu, tak jak k němu přikováš červy?
Jsem přesvědčen o tom, že futro ve většině případů funguje jako lákadlo, jež ryby moc nežerou, ale přiláká je na místo, kde dopadá žrádlo. Oproti tomu živá složka je to, co rybu udrží na krmném místě. Nebojím se proto masné červy slepit arabskou gumou a v případě opravdu proudné řeky ještě přidat kamínky. Futro nechť si putuje proudem a láká ryby, ale živou složku chci mít co možná nejvíc v jednom místě.
Myslíš, že u dna je stejný proud jako u hladiny?
Řada rybářů se při pohledu na tažnou řeku domnívá, že v takovém proudu není možné udržet ryby v místě krmení. Realita je ovšem taková, že největší proud je v horní části sloupce a čím více ke dnu, tím více proud slábne. Pokud se nám podaří krmení úspěšně dostat neporušené ke dnu, je velká šance, že alespoň část se jej v krmném místě udrží a ryby přiláká k návnadě.
Kolik živé složky krmení?
V rámci závodů se téměř vždy snažím využít maximální množství živé složky. Pouze v případech, kdy vím, že ryb je v daném úseku málo, tak přiměřeně redukuji i množství živé. Mojí oblíbenou živou návnadou je patentka. Bohužel ne vždy se mi ji podaří sehnat a v případě řeky mám také strach z toho, abych nezakrmil sousedovi v sektoru pode mnou. Na proudné řece proto obvykle nahrazuji malou patentku červy nebo hnojáky.
Ať se při závodech na proudné řece rozhodnete pro jakoukoli značku krmení, vždy musí platit, že futro je potřeba mít namíchané tak, aby začalo pracovat až u dna, ale zároveň tak ,aby skutečně pracovalo. Správná konzistence krmení je jeden z faktorů, které odliší úspěšné závodníky od těch méně úspěšných. Informace o tom, zda daný sáček vyrobila firma Senzas, Milo nebo MVDE je až na druhém místě.