Kontakt

Místo pro Vaše kontaktní údaje.

Kdo mě zná, ten je má :-)

Vlasec nebo pletenka na feeder

26.1.2012 NOVINKA Feeder, Trvalý odkaz


Díky předčasnému odchodu do důchodu jsem měl v posledních týdnech na ryby trošku víc času nežli dříve. Počasí lehce nad nulou umožňovalo i v prosinci a na začátku ledna věnovat se zimní rybařině. 


Chytání v chladné vodě je trochu jiné než v létě a má svá specifika. Ryby se pohybují pomaleji, trvá jim delší dobu, než zareagují na krmení a díky čisté vodě mají i větší šanci řádně si prohlédnout naše montáže.  Zimní záběry jsou opatrnější, pomalejší a hůře detekovatelné.


Z důvodu lepší detekce jsem na jeden feedrový prut nasadil pletenou šňůru Fire line Crystal 0,06 a na druhém jsem nechal standardně používaný vlasec Awa-shima ION Power Zander Pike 0,19.  Od prutu s pletenou šnůrou jsem si sliboval, že opatrné zimní popotahování budu schopen lépe proměňovat v ulovené ryby. Paradoxně ale došlo k tomu, že jsem na pletenku měl podstatně méně záběrů a asi třikrát méně vytažených ryb. Překvapilo mě to, ale na základě první vycházky jsem nechtěl vyvozovat závěry a chybu jsem hledal v tom, že hejno ryb prostě bylo zazimované kousek vedle místa, kam jsem házel prut se silonem a díky nízké teplotě vody ryby jen neochotně přejížděly k prutu druhému.


Druhý den ale proběhl s velmi podobným výsledkem a to už jsem začal hledat co je špatně. Ale ať jsem zkoušel měnit montáže, špičky nebo vzájemně zaměnit lovná místa, pořád jsem na prut s pletenkou tahal méně ryb. To mě posléze přivedlo na myšlenku, zda chyba není v samotné pletence. Nejprve jsem sám sobě tvrdil, že je to blbost a že to jaký používám kmenový vlasec, nemá na braní ryb žádný vliv. Osobně jsem se o tom v minulosti tisíckrát přesvědčil, ale to nebyla zima a viditelnost dva metry pod vodu.


Začal jsem se ptát dalších zkušenějších feedrařů, ale téměř všichni svorně tvrdili, že použitý kmen na braní ryb vliv nemá. Snad jediný Radynek uznal, že by to nějaký vliv mít mohlo a připomněl mi druhé kolo závodu Vančický zmrzlý feeder 2011. Tehdy byla voda hodně čistá a poté co vyšlo slunce, bylo v řece vidět až na dno. Minimum záběrů v druhém kole jsme tehdy přisuzovali tomu, že ryba zcela zřetelně vidí každý detail našich montáží a plaší jí to.


Na základě výše uvedeného jsem začal testovat různé kombinace kmenových vlasců. Jednalo se o standardně používaný Awa-shima ION Power Zander Pike 0,19, Shimano Technium Match & Bolo 0,18, Awa-Shima ECLIPSIA Fluorocarbon, Stroft GTM 0,14 a Fire line Crystal 0,06. 


V průběhu následujících asi pěti vycházek jsem chodil vždy na stejné místo a tyto vlasce mezi sebou průběžně zaměňoval.  Pletená šňůra se téměř vždy vyznačovala nejmenším množstvím záběrů. Z vlasců bylo nejvíce záběrů na Stroft GTM  a Fluorcarbon od Awa-Shimy. Dlouhodobě byly o něco málo horší výsledky na silnější vlasce Shimano Technium a Awa-shima ION Power Zander Pike. Rozdíl v počtu záběrů ale nebyl v případě vlasců vždy jednoznačný. Netroufnu si proto učinit závěr, že by byl prokazatelný rozdíl mezi slabším a silnějším kmenovým vlascem.


Oproti tomu pletená šňůra nachytala téměř vždy méně než libovolný vlasec a troufnu si tvrdit, že v extrémních zimních podmínkách, kdy je voda natolik čistá že je skrz ni vidět až několik metrů, má viditelnost pletené šňůry na četnost záběrů prokazatelně negativní vliv.


V letních podmínkách může být ale situace odlišná a viditelnost vlasce nebo šňůry nebude mít asi až tak výrazný vliv. Nicméně dovedu si představit, že na revírech kde je hodně čistá voda se toto může projevit i v létě. Vyzkoušet to hodlám v průběhu závodů na Dyji 7, kdy je obvykle potřeba házet hodně daleko a pletená šňůra se z důvodu lepší detekce záběrů zdála být výhodnější než vlasec.


Výše uvedené testování mě mimo jiné přivedlo k tomu, abych otestoval použití fluorcarbonu na feeder. Ze začátku jsem byl nadšen, ale poznenáhlu jsem začal objevovat i jeho slabší stránky. V některém dalším článku se s Vámi pokusím podělit o informace, kdy fluorcabon použít a kdy raději ne.