Kontakt

Místo pro Vaše kontaktní údaje.

Kdo mě zná, ten je má :-)

Svratka - Pouzdřany

20.12.2016 Feeder, Trvalý odkaz

S vědomím toho, co vše se mi na divizi družstev v Pouzdřanech povedlo pokazit minulý rok, jsem <strong> do závodu nastupoval se značným respektem.</strong> Zejména loňský propadák v prvním kole, kdy jsem měl pouze červy a cejni je prostě nechtěli, mě utvrdil v tom, že přípravě živé je potřeba věnovat maximum péče.

Jakožto  DKM team jsme neponechali nic náhodě a vybavili jsme se větším množstvím hnojky, povoleným půllitrem patentky a dostatečnou zásobou masňáků. Jaké budeme míchat krmení, jsem demokraticky rozhodl já a to osvědčenou cejnovou kombinaci z produkce MVDE. Jirka sice cosi chabě namítal, že Sensas dělá taky slušné futro, nicméně jsme se vzájemně přesvědčili, že s našimi dosavadními zkušenostmi se Senzaskou, by to byl příliš velký risk. Koneckonců <strong> vyrobit dokonalý anti-rybin můžeme i v průběhu závodu a to přidáním dostatečného množství posilovače.</strong>

Losování ke mně bylo poměrně příznivé a B1 dávalo slušnou naději, že ke mně z áčka přijedou velcí cejni, na kterých lze udělat slušné umístění. Proto jsem hned pro začátek poměrně masivně zakrmil a pak <strong> poměrně často přehazoval s cílem dostat na místo co nejvíce živé.</strong>  První hodinu se ovšem nedělo vůbec nic, a tak jsem si chytil alespoň jednu ouklej, aby nekazil teamový výsledek. Klukům se nedařilo o mnoho lépe a vypadalo to na další propadák.

Nicméně po hodině se usilovného krmení, mi najelo hejno cejnů. Čtyři se mi podařilo zdolat a pak jako když utne. Cejni odjeli a ať jsem dělal, co jsem chtěl, tak jsem se až do konce kola nedočkal záběru. Dodnes nevím, co jsem těm potvorám šupinatým udělal zlého, ale něco se jim evidentně nelíbilo a odjely o dům dál. Nedokázal jsem je zastavit ani pomocí patentky, od které jsem si hodně sliboval. Tuto záležitost jsem zkoušel konzultovat se zkušenějšími závodníky, ale jednoznačného závěru jsem se nedobral. Jedni tvrdili, že <strong> cejni odjeli proto, že sežrali vše, co jim na mém zakrmeném místě chutnalo.</strong>  Druzí zase mají názor, že ten den to celkově moc nebralo a já jsem je odradil tím, jak jsem jim intenzivně házel krmítka na hlavu. Nicméně výsledkem bylo slušné druhé místo v sektoru a také slušné průběžné pořadí v hodnocení družstev, a to díky tomu, že klukům se podařilo chytit nějakou tu ouklej v sektorech, kde se jinak chytilo velmi málo ryb.

V druhém kole se mi podařilo vylosovat B2 a protože taktika v kole prvním byla poměrně úspěšná, tak jsem se rozhodl nic neměnit a opět jsem se zaměřil na cejna. V polovině závodu jsem ale zaregistroval, že nejenom já nemám ani potah, ale i rybáři v mém okolí zívají nudou.  S ohledem na umístění teamu a dobrou radu zkušenějších (dík Mates J), jsem se pokusil chytit nějakou tu ouklej.

Vím, je to nefeedrové a někteří říkají, že i nesportovní, nicméně co bych neudělal pro blaho teamu. Následovala asi hodina marného nahánění té malé stříbrné potvůrky, která nám feedrařům občas dovede znepříjemnit lov. Když už to vypadalo, že vše bude marné, tak jsem měl konečně potah a na háčku se třepetal malý okounek, kterého zlákala červená pinka. <strong> Na tříhodinové snažení to byl hodně slabý výsledek, ale cílem bylo nepokazit klukům umístění teamů a udržet si šance na postup do první ligy.</strong>  O to větší ale bylo mé překvapení, když došlo na vážení a zjistilo se, že můj okounek byl jediná ryba, která se v sektoru chytila.

Díky této neuvěřitelné náhodě a slušnému umístění v prvním kole se z toho nakonec vyklubala jednička v hodnocení jednotlivců. A vzhledem k tomu, že <strong> kluci se taky hodně snažili a štěstí stálo na naší straně,</strong>  tak se nám podařilo i těsné vítězství v prvním kole divize družstev.