Kontakt

Místo pro Vaše kontaktní údaje.

Kdo mě zná, ten je má :-)

Svratka - Pouzdřany



S vědomím toho, co vše se mi na divizi družstev v Pouzdřanech povedlo pokazit minulý rok, jsem do závodu nastupoval se značným respektem. Zejména loňský propadák v prvním kole, kdy jsem měl pouze červy a cejni je prostě nechtěli, mě utvrdil v tom, že přípravě živé je potřeba věnovat maximum péče.

Jakožto  DKM team jsme neponechali nic náhodě a vybavili jsme se větším množstvím hnojky, povoleným půllitrem patentky a dostatečnou zásobou masňáků. Jaké budeme míchat krmení, jsem demokraticky rozhodl já a to osvědčenou cejnovou kombinaci z produkce MVDE. Jirka sice cosi chabě namítal, že Sensas dělá taky slušné futro, nicméně jsme se vzájemně přesvědčili, že s našimi dosavadními zkušenostmi se Senzaskou, by to byl příliš velký risk. Koneckonců vyrobit dokonalý anti-rybin můžeme i v průběhu závodu a to přidáním dostatečného množství posilovače.

Losování ke mně bylo poměrně příznivé a B1 dávalo slušnou naději, že ke mně z áčka přijedou velcí cejni, na kterých lze udělat slušné umístění. Proto jsem hned pro začátek poměrně masivně zakrmil a pak poměrně často přehazoval s cílem dostat na místo co nejvíce živé. První hodinu se ovšem nedělo vůbec nic, a tak jsem si chytil alespoň jednu ouklej, aby nekazil teamový výsledek. Klukům se nedařilo o mnoho lépe a vypadalo to na další propadák.

Nicméně po hodině se usilovného krmení, mi najelo hejno cejnů. Čtyři se mi podařilo zdolat a pak jako když utne. Cejni odjeli a ať jsem dělal, co jsem chtěl, tak jsem se až do konce kola nedočkal záběru. Dodnes nevím, co jsem těm potvorám šupinatým udělal zlého, ale něco se jim evidentně nelíbilo a odjely o dům dál. Nedokázal jsem je zastavit ani pomocí patentky, od které jsem si hodně sliboval. Tuto záležitost jsem zkoušel konzultovat se zkušenějšími závodníky, ale jednoznačného závěru jsem se nedobral. Jedni tvrdili, že cejni odjeli proto, že sežrali vše, co jim na mém zakrmeném místě chutnalo. Druzí zase mají názor, že ten den to celkově moc nebralo a já jsem je odradil tím, jak jsem jim intenzivně házel krmítka na hlavu. Nicméně výsledkem bylo slušné druhé místo v sektoru a také slušné průběžné pořadí v hodnocení družstev, a to díky tomu, že klukům se podařilo chytit nějakou tu ouklej v sektorech, kde se jinak chytilo velmi málo ryb.

V druhém kole se mi podařilo vylosovat B2 a protože taktika v kole prvním byla poměrně úspěšná, tak jsem se rozhodl nic neměnit a opět jsem se zaměřil na cejna. V polovině závodu jsem ale zaregistroval, že nejenom já nemám ani potah, ale i rybáři v mém okolí zívají nudou.  S ohledem na umístění teamu a dobrou radu zkušenějších (dík Mates J), jsem se pokusil chytit nějakou tu ouklej.

Vím, je to nefeedrové a někteří říkají, že i nesportovní, nicméně co bych neudělal pro blaho teamu. Následovala asi hodina marného nahánění té malé stříbrné potvůrky, která nám feedrařům občas dovede znepříjemnit lov. Když už to vypadalo, že vše bude marné, tak jsem měl konečně potah a na háčku se třepetal malý okounek, kterého zlákala červená pinka. Na tříhodinové snažení to byl hodně slabý výsledek, ale cílem bylo nepokazit klukům umístění teamů a udržet si šance na postup do první ligy. O to větší ale bylo mé překvapení, když došlo na vážení a zjistilo se, že můj okounek byl jediná ryba, která se v sektoru chytila.

Díky této neuvěřitelné náhodě a slušnému umístění v prvním kole se z toho nakonec vyklubala jednička v hodnocení jednotlivců. A vzhledem k tomu, že kluci se taky hodně snažili a štěstí stálo na naší straně, tak se nám podařilo i těsné vítězství v prvním kole divize družstev.

Průměrná známka: 1,33

Komentář ke článku (0)

Jak postavit feedrové krmení pro závod na menším mělkém rybníku.



Teamový kolega se rozhodl vypravit se na Feeder Cup RRR v Rebešovicích 2012. A protože si z nějaké záhadného důvodu myslí, že tuším jak na tento závod namíchat krmení, tak mi poslal následující dopis:

Zdar kolego, jedu do Rebešovic. Co bys mi poradil ohledně krmení? Postavím to asi na živé, naházím tam chuchvalce masňáků a nastříhané hnojky. Asi i patentku, 1cm je bod, takže bych se drobotiny nebál.

Pokud jde o krmení - vidím to na tři varianty:

1. F1 - jenže s tím nemám vůbec žádnou zkušenost, nikdy jsem to nechytal. Prý to bude chytat největší feedrový šaman, jenže od něj se recept nedovím. On si do toho zase ještě něco tajně přidá a vyhraje :-)
2. Sensas - namíchal bych klasiku - 1/3 kapr a 2/3 GG. Možná ještě Etang nebo Epiceine. Posilovač asi patentka nebo cejn.
3. MVDE - a tady bych potřeboval poradit kombinaci

Ohledně rybí osádky se tam od podzimu prý nic nezměnilo. Takže se dají očekávat cejni, plotice a kapři, určitě i oukleje …

Osobně se necítím povolaný druhým radit, jak postavit krmení, ale loni mi to v Rebešovicích docela fungovalo a tak se z toho pokusím udělat smysluplný návod.

Jedná se o menší rybník o rozloze cca 1 ha s poměrně malou hloubkou okolo 1m. Rybník je málo navštěvován a ryby nejsou příliš zvyklé na moderní navoněné rybářské lahůdky – alespoň loni to tak bylo. Většinu obsádky tvoří kapři menší velikostní kategorie, zakrnělí cejni a další bílá ryba. 

U těchto revírů bývá obvykle dno rovné jako placka a najít nějaké pro ryby zajímavé místo je téměř nemožné. V tomto případě se mi ale v horní části rybníka podařilo najít nějakou terénní vyvýšeninu, podél jejíž hrany ryby přirozeně proplouvaly. Pravděpodobně se jednalo o zbytky nějakého ostrůvku, nebo něčeho obdobného. Pokud bych se závodu zúčastnil letos, tak bych si vodu před sebou nejprve zmapoval pomocí přetíženého angličáku a pokusil se opět chytat na nějaké hraně, nebo jiném pro ryby sympatickém místě.

Vzhledem k tomu, že jsou zde ryby zvyklé na přirozenou potravu a z rybářského krmení se zde nejčastěji setkaly s rohlíkem nebo šrotem, tak bych se vyhnul jakémukoli chemickému krmení, z nejž voní posilovač sto metrů daleko. Za typického zástupce takovéhoto futra považuji zejména výrobky firmy Senzas.  Pokud by Senzaska byla to jediné, co mi zbývá v regále, tak bych zvolil jeden pytlík Gross Gardonsky a patřičně jej naředil navlhčeným chlebem přepasírovaným přes plavačkové síto. Výslednou směs bych minimálně z ¼ vylepšil jemnou markující hlínou, např. Terre di Some.

Vzhledem k tomu, že mám ve sklepě zásobárnu pytlíčků s krmením od různých výrobců, tak bych asi zvolil nějakou klasiku od MVDE.  První mě napadá osvědčená klasika jako je Turbo, pro tento případ nejlépe v tmavém provedení. Možná ještě lepších výsledků by se dalo dosáhnout s kilovkou s nápisem Secret Black, do které lze na odlehčení přidat cca 0,5kg směsi Speciál. Pokud by se mi nechtělo o krmení příliš přemýšlet, tak jdu do čisté G5 a pomocí černého barviva jej ztmavím. V obou případech bych do směsi přidal trochu Somky a to v takovém množství, abych dosáhl pěkně markující konzistence, která ale ještě udrží živou složku.

Vzhledem k tomu, že se jedná o revír, kde se moc nechytá, tak existuje jisté riziko, že ryby budou natolik opatrné, že neznámému krmení nebudou důvěřovat. Pro tento případ bych si s sebou vzal nějaký pytlík přírodního krmení z produkce Sonubaits, ale použil bych jej až v případě absolutní nouze. Zajímavá může být klasická F1, kterou bych pouze obarvil do černa. Ale ještě lepších výsledků by asi šlo dosáhnout s Dark Method Mixem. Vzhledem k tomu, že toto krmení až tak důvěrně neznám, tak bych upustil od míchacích experimentů a držel se návodu na zadní straně pytlíku.

Možná si kladete otázku, proč jsem nepoužil nějaké kaprové krmení. Problém je v tom, že větších kaprů je v tomto revíru poměrně málo. A v případě, že do vody nasypu větší množství hrubší kaprové směsi, tak se drobnější ryby rychle zasytí a přestanou zcela brát. Vzhledem k tomu, že je použito bodování 1 cm = 1 bod, tak jsem přesvědčen, že bude lepší postavit vítěznou strategii na pravidelném odchytávání menších ryb a tomu jsem přizpůsobil i futro.

Co se týká samotné strategie lovu, tak bych použil malá krmítka o objemu cca 0,3 dcl s jemnou síťovinou, která mi zabezpečí, že i markující krmení se z části dostane rychle ke dnu. Tímto postupem mi samozřejmě hrozí, že zvednu ryby do sloupce, ale vzhledem k hloubce revíru to nepovažuji za podstatné riziko. Pokud bude nejhůř, tak mám vždycky možnost použít páternoster s cca 1m dlouhým forpasem, červíky na háčku odlehčit plovoucí kuklou a chytat s feedrem na propad.

Ať se krmení postaví do závodu sebelépe, tak bez živé složky by si ryby moc nepochutnaly. Vzhledem k tomu, že loni mi na tomto revíru hnojka až tolik nefungovala, tak bych ji letos moc nebral. Naopak bych se vybavil větším množstvím červů a pinek. Pro případ opatrného braní v druhém kole bude velmi zajímavá i patentka, problém ale je s jejím získáním a přechováváním. Malou krmnou lze získat poměrně snadno, ale pokud se nepoužije v kombinaci s velkou na háček, tak se taky může stát, že se ryby rozmlsají natolik, že špička feedru se vesele ohýbá od přejezdů a záběr žádný.

Tak přátelé, ať se vám špičky ohýbají a ryby koušou.  Já jdu k turkovi na kebab a pak si dám zdravotní procházku po břehu Rýna …

Komentář ke článku (2)